je směr alternativní medicíny. Koncept kraniosakrální biodynamiky je založen na práci s přirozenými životními silami, které uspořádávají a udržují formu a funkci organismu. Tento přístup má pomáhat systému, aniž by do něho někdo zasahoval. Jeho cílem není v první řadě opravit strukturu, ale podporovat ty síly, které jsou základem správné funkce všech systémů člověka. Dle studie, kterou mezi odborníky provedl John Nocross, jde pravděpodobně o zdiskreditovanou metodu léčby.Sezení trvá asi jednu až dvě hodiny, které pacient stráví prací na svém systému, nerušen okolním světem. V úvodu absolvuje krátký rozhovor, který asistentovi poslouží k zjištění jeho současného zdravotního stavu. Klient je přiveden do kontaktu se svým tělem, jsou nalezeny zdroje, ze kterých může čerpat klid a vitální síly. Vlastní ošetření se odehrává vleže na masážním lehátku, klient zůstává oblečený, je přikrytý příjemnou, měkkou dekou. Asistent usedne na židli a po krátkém ztišení položí zlehka ruce na některou část těla klienta. Je důležité, aby se klient cítil příjemně a pohodlně. Asistent i klient může proces podpořit tím, že bude svým vědomím bděle přítomen v těle, nebude následovat poletující myšlenky a pokusí se neusnout, což je ovšem někdy velmi těžké. Pokud je to potřeba, může s asistentem komunikovat.
Během sezení se asistent prostřednictvím tzv. sjednoceného pole vnímání kontaktuje s pacientovým bytostným středem, probouzí a usměrňuje vitální, sebe uzdravující síly organismu.
Kraniosakrální biodynamika se příliš nezabývá nemocemi, ale soustředí se na projevy zdraví. Proto je v této souvislosti obtížné mluvit o tom, pro které diagnózy je terapie vhodná. Obecně lze říci, že cílem ošetření má být:
• navázání kontaktu se svým tělem
• relaxace a hluboký odpočinek
• čerpání potence, obnova vitálních sil
• rozpouštění traumatických ložisek, čištění systému
• bolestech a potížích nejrůznějšího původu dospělých i dětí
• potížích spojených s nervovým systémem, mrtvění končetin apod.
• potížích psychosomatického původu
• bolestech kloubů a páteře (např: artróza, skolióza, výhřezy plotének, ústřel, atd.)
• bolestech hlavy bez medicínsky zjištěné příčiny, migrény
• dýchacích potížích, astmatu, alergiích bez prokázané příčiny
• pooperačních bolestech blíže nezjištěných příčin
• detoxikuje, harmonizuje
• PMS, hormonální poruchy, noční pomočování
• poruchách rovnováhy a koordinace pohybů, závratích, křečích, ticích
• různých poruchách zraku, sluchu, které se nelepší klasickou léčbou
• potížích způsobených utlačením nervů nebo špatným prokrvením některé části mozku včetně následků mozkových příhod (pozor, terapie může být zahájena až po několika měsících po rekonvalescenci z mozkové příhody! – viz kontraindikace)
• vysokém/nízkém krevním tlaku
• poruchách učení, koncentrace, hyperaktivitě
• problémech s otěhotněním, impotence
• v těhotenství
• zpracování porodního traumatu
• podpoře léčby závislostí
• posílení celkové imunity a vitality organizmu
• stres, chronické únava, nespavost
• Kraniosakrální terapie má silný relaxační účinek a je velmi vhodná jako součást procesu osobního a duchovního růstu a pro pocit pohody a štěstí
• díky napojení na jádrové roviny zdraví je kraniosakrální terapie jemným a zároveň velmi účinným nástrojem k odstraňování lidské bolesti a trápení. Je to výprava do podstaty uzdravování, která nás může dovést až k těm nejhlubším kořenům našeho bytí.
Potence, vitální energie, která udržuje život a obnovuje funkce systému, je síla, která má svoji inteligenci. Sama rozhoduje o tom, na kterém místě systému bude působit. Úlohou asistenta je vytvořit vědomé, bezpečné pole, které umožní potenci aktivovat se a zahájit sebe uzdravující procesy. Asistent má nástroje k tomu, aby navázal kontakt se systémem klienta, detekoval vnitřní pohyby systému, které potence vyvolává a jejich kvalitu a poskytl potenci vědomou podporu v místě jejího působení. Sám do systému klienta nic nevkládá, na žádné části těla nepůsobí. Je pouze přítomen a niterně propojen s klientem.
Kraniosakrální práci s tělem vyvinul na počátku 20. století americký osteopat Dr. W. Sutherland, žák zakladatele osteopatie Dr. A. Stilla, na základě svých experimentů a zkušeností. Vytvořil model a teorii o tom, jak centrální systém mezi craniem (lebkou) a sacrem (kostí křížovou) a jejich pohyb v tekutinách ovlivňuje lidskou bytost. Zjistil, že lebeční kosti ve skutečnosti nejsou srostlé, ale že se pohybují a že tento pohyb indikuje respirační (dechový) systém. Pracoval s lebkou a jednotlivými pohybujícími se lebečními kostmi, s membránami a také s prouděním mozkomíšního moku. Později obrátil svoji pozornost k síle, která je toho všeho původem, která pohybuje potencí (bioenergií), tekutinami, tkáněmi a kostmi. Tyto pohyby jsou způsobeny pohybem základní životní síly, kterou nazval Dech života. Jsou projevem základních samo léčivých a samoregulačních sil v těle.
O rozšíření tzv. kraniální osteopatie se zasloužili Sutherlandovi studenti, např. Dr. R. Becker. Velkou zásluhu o rozšíření dovedností kraniosakrální terapie i mezi laickou veřejnost má od 80. let Dr. John Upledger, který je objevitelem Kraniosakrálního rytmu a jehož přístup k terapii se převážně označuje jako tzv. biomechanický. K dnešnímu vývoji kraniosakrální biodynamiky přispěli současní učitelé, např. Dr. Jim Jealous, Michael Kern a především Franklyn Sills. Pozornost zasluhuje i Bhadrena Tschumi Gemin, zakladatelka mezinárodního Institutu CranioSacral Balancing ICSB a její manžel Kavi Gemin ze Švýcarska.
Je obecně známé, že Kraniosakrální terapií nelze ublížit. Tato metoda nemanipuluje s klientem, nedělá nic, co organizmus sám nechce, naslouchá mu a nikdy nejde proti němu. Pomáhá mu nastartovat samoléčebný proces, který selhal a tělo na to už nestačí. Uvádí tělo komplexně do rovnováhy, ne pouze jeho část. Po Kraniosakrální terapii odchází většina klientů s pocitem, že se znovu narodili. Většinou je však potřeba více sezení, záleží na typu řešeného problému.
Výzkoušejte tuto jedinečnou metodu, která vás příjemně překvapí a posune ve vašem dalším životě.
Kdy se terapie nesmí provádět? - při podezření na krvácení do mozku (mozková mrtvice, úrazy, cévní výdutě)
- při akutním výhřezu meziobratlové ploténky
- po čerstvých operacích páteře
- po nedoléčených úrazech
- u hydrocefalu (hromadění mozkomíšního moku v mozkových komorách)
Dílčí omezení - upozorněte prosím na:
- stav po operaci páteře
- těhotenství
- umělý kloub či jiný kovový implantát
- osteoporózu