Infračervená část slunečního záření zahřeje lidské tělo, aniž by se rozehřál okolní vzduch. Na tomto principu fungují i infračervené tepelné kabiny. Ohřát se v této infrakabině je tedy vlastně stejné, jako když za jarního dne vysvitnou sluneční paprsky, my se necháme hřát jejich doteky a zdá se nám, že je mnohem tepleji, než by odpovídalo teplotě vzduchu. Jakmile se však sluníčko schová za mraky, připadá nám, že se najednou prudce ochladilo.
Teplota vzduchu je ale ve sktečnosti stále stejná, pouze na nás přestaly dopadat sluneční paprsky, a tedy i zahřívající infračervená energie.
Náš nervový i endokrinní systém (vytvářející hormony) prostě pro své fungování světelnou energii potřebuje, jinak trpíme ztrátou energie a někdy i váhy, popudlivostí, zimomřivostí a větší potřebou spánku. Působení tepla a následné zvýšení tělesné teploty v každém případě působí jako lék – simuluje horečku, tím aktivuje a posiluje imunitní systém, zvýší se počet bílých krvinek a obranyschopnost organismu a my se hned cítíme o poznání lépe.
Princip infrasauny
„Saunování“ v infračervené kabině je založeno na principu emise infračerveného záření speciálními keramickými zářiči, které si nechal patentovat dr.Tadaschi Ishikawa v Japonsku již v roce 1965. Toto infračervené záření prohřeje tělo hluboko do svalové tkáně a k intenzivnímu pocení tak dochází již při teplotě okolo 50°C v prostředí, které nezatěžuje organismus. Po celou dobu pobytu v kabině dýcháte vzduch o teplotě 20 až 30°C, protože 80–90 % vyzařovaného tepla vstřebá vaše tělo a zbytek se rozptýlí do prostoru kabiny. To je zásadní rozdíl mezi klasickou saunou a infrasaunou.